Všichni jsme jen dušemi lapenými v moři blikajících světel a synťáků, sváděnými neodolatelným zpěvem dvou darkpopových sirén Elly Boh a Ari Abdul. Svůdným hlasům se absolutně nedá odolat. Je v nich touha i smutek, bolest i chuť žít. MeetFactory rozduní euforické údery elektroniky s kytarami a fanoušci vyznávají svou lásku nepříčetným řevem. Celý klub se otřásá, až tělem projíždí mráz jako blesk hromosvodem. 27. března v pátek se na Smíchově psal nový zákon o hudební přitažlivosti.
Ella Boh oproti bedroomové popové studiové produkci s živou kapelou staví až dream popové zvukové kulisy. Zpěvačka a skladatelka ze slunné Kalifornie není jen supportem, ale na turné rovnocennou partnerkou. Poznat to lze i z odezvy překvapivě generačně rozmanitého publika, složeného z mladších příslušníků generace Z, mileniálů i starších generací. Vystoupení je lehce monotónní, ale manipulativně podmanivé.
Ari Abdul si osedlala pódium
Ari Abdul na fanoušky stříká vodu z petky a charisma z každého nádechu k mikrofonu, fráze i pohybu. Obavy z živého, rockovějšího provedení jinak elektronických skladeb se rozplývají v prvních vteřinách setu. Zpěvačka z New Yorku si s kovbojským kloboukem na hlavě osedlává pódium a vyčerpává. Vyčerpává, protože co skladba, to strhující hit, a navíc každá ji ukazuje v trochu jiné poloze.
Zatímco v takové Hush působí jako dcera Lany Del Rey, s nejnovějším singlem So Good jako by do MeetFactory jen odskočila z bluesového baru. Při You prochází oddaným davem hltajícím každou slabiku elektrizující energie, jež tělu přikazuje pohyb. Atmosféra je tajemná a sexy. V Alive se zase klub mění v eklektickou diskotéku. Je to beatová oslava života. Takový ten moment, na nějž člověk vzpomíná ještě půl roku.
Původně publikováno na MarastMusic.